Autor: Michal K. Prokopec
V úterý 22. dubna se členové školního debatního klubu GCHD, doplněni o část třídy 7.J, zúčastnili diplomatické simulace v Americkém centru.
Již před samotnou akcí se seznámili s reáliemi a problematikou smyšlené oblasti. Ačkoliv země byly fiktivní, tak problematika byla zcela reálná – jedna ze zemí byla podezírána z tajného programu na vývoj nukleárních zbraní. K tomu se ještě přidaly sousedské spory o na zdroje bohatou pohraniční oblast a byla zde krásná mezinárodní krize.
Po krátkém úvodu, kde se shrnuly základní informace, se studenti rozdělili do šesti skupin. Každá pak obhajovala zájmy buď daného státu, či mezinárodní organizace (např. IAEA). K tomu dostali malý tahák, který shrnoval vše důležité, ale zbytek již byl na nich samotných.
Nejprve dali dohromady své úvodní stanovisko, které potom přednesli na první formální části. Po jejím konci ale začala ta pravá diplomacie – kuloární jednání. Tvořily se skupinky, některé tiché, jiné hlasitější, to podle toho, jaké vztahy mezi těmi, které zastupovali, panovaly. Byly kladeny požadavky a ty často rázně smeteny ze stolu. Studenti zastupující neutrální mezinárodní organizace si zoufali nad tím, jak těžkou úlohu mají, protože se jejich spolužáci proměnili v nesmiřitelné a neústupné zástupce svých národů a přivést znepřátelené strany ke kompromisu se zdál být nadlidský úkol.
Nakonec ale vypršel čas a šlo se zpět k jednacímu stolu na formální zasedání. Během něho to chvíli vypadalo na fiasko typu Trump-Zelensky v Oválné pracovně, ale nakonec bylo riziko zažehnáno a kompromis nalezen.
Proces krom moderátorky navíc sledoval i skutečný americký diplomat, který se na závěr akce ujal slova, pochválil naše studenty za jejich schopnost vyřešit konflikt a přidal i pár svých zkušeností z podobných jednání se Severní Koreou.
Během cesty zpět do školy se ještě celá akce vášnivě rozebírala, což byl jasný důkaz toho, že to studenty opravdu oslovilo.
Na závěr bych chtěl poděkovat Americkému centru za zorganizovanou akci, která patřila k těm hodně povedeným. Některé studenty i doprovodného pedagoga dokonce napadla myšlenka, že by se něco podobného dalo uspořádat i na GCHD, kde by mohlo být na vše více času.
