Advent je dobou klidu, pokoje, zamyšlení. Čas setkávání. Chvíle pro …

Kdo z nás se jako dítě nekoukal z okna ke hvězdám? Pojďte si poslechnout cestu mladých rakeťáků a příběh největší studentské rakety v ČR. Je raketová věda opravdu tak záludná? A dá se u nás vůbec takovou prací uživit? Možná vás odpověď překvapí. V této přednášce se podíváme na Průmysl 4.0 a jak digitální technologie ovlivňuje výrobu. Přiblížíme si, co to znamená pro budoucnost průmyslu a jaké změny může přinést do pracovního (ale i odpočinkového) světa. Prozkoumáme klíčové koncepty a ukážeme, jak technologie formuje způsob, jakým se dnes vyrábí – to vše na příkladech z výzkumného Testbedu pro Průmysl 4.0 na ČVUT v Praze!

Absolvent inženýrského a doktorského studia na Fakultě podnikohospodářské VŠE Praha. Z pozice konzultanta a manažera se více jak 25 let se věnuje strategické, organizační a technologické transformaci firem. Poslední roky má blízko k projektům digitalizace státní správy včetně informačního systému datových schránek, bankovní identity a příprav projektu tvz. evropské digitální peněženky. Odpoví na otázky, jak z pohledu občana efektivně komunikovat se státní správou, na co máme právo, jaké máme povinnosti a jak pomocí digitalizace šetřit čas a peníze

Ukážeme si, že chemie je vlastně fyzika elementárních částic ze kterých se molekuly skládají, a řešení fyzikálních rovnic (v tomto případě kvantové mechaniky) je nakonec jen matematika. Sice těžká, ale s chytrými aproximacemi a s použitím superpočítačů dnes dokážeme řešit zajímavé chemické problémy a provádět virtuální experimenty které by se v laboratoři udělat ani nedaly. V našem týmu na Ústavu organické chemie a biochemie se snažíme posunovat hranice aplikací kvantově-chemických výpočtů na velké biomolekuly. Vyvíjíme výpočetní metody pro studium interakcí proteinů s molekulami potenciálních léčiv které by mohly zjednodušit a zrychlit vývoj nových léků. Nakonec samozřejmě musíme porovnat své výpočty s realitou, tedy s experimenty. Jak to dopadne se dozvíte na přednášce.

Neuronové sítě jsou dnes módní slovo, ale jak ve skutečnosti fungují, jak se učí na dostupných datech a jak si velmi jednoduchou neuronovu síť naprogramovat na pár řádků v Pythonu? Popíšeme základní pojmy jako neuron, vrstvy a aktivační funkce a k čemu se velmi hodí násobení matic. Poté se podíváme na to, jak probíhá učení – backpropagation, gradientový sestup a učící/testovací/validační dataset. Vše si budeme ukazovat na neuronce rozpoznávající ručně psaná čísla z MNIST databáze.

Během přednášky se posluchači mimo jiné seznámí s těmi složkami potravy, které jsou esenciální – to znamená, že si je naše tělo neumí syntetizovat z jiných zdrojů, a přesto je potřebuje ke správnému fungování. Naše zdraví je tedy na těchto látkách naprosto závislé. Dále si ukážeme, jak se ostatní živiny (ty které nejsou esenciální) mohou vzájemně přeměňovat dle aktuální potřeby těla. Rovněž společně rozebereme, co se stane, když některá složka potravy chybí nebo naopak přebývá. S tím souvisí nemoci jako obezita, cukrovka, ateroskleróza a podobně... Kriticky zhodnotíme „moderní“ trendy ve stravování a podíváme se na příklady mnohdy protichůdných doporučení, co je a co není zdravé… Od přednášky nečekejte jednoznačný seznam zdravých a nezdravých potravin! Nicméně se zamyslíme v širších souvislostech a s nadhledem nad tím, jaké stravovací návyky jsou pravděpodobně správné. Vždyť i Hippokrates kdysi řekl: “To, co jíš by tě mělo i léčit.“ Poté se podíváme na to, jak probíhá učení – backpropagation, gradientový sestup a učící/testovací/validační dataset. Vše si budeme ukazovat na neuronce rozpoznávající ručně psaná čísla z MNIST databáze.

Psychiatrie z pohledu neurologie.

Radioaktivita má mezi lidmi z pochopitelných důvodů převážně negativní pověst. Historie radioaktivity však obsahuje fascinující lovestory manželů Curie zahrnující tři Nobelovy ceny a rtg laboratoře. které během 1. světové války zachránily spoustu lidských životů. I dnes metody radiologie a nukleární medicíny hrají významnou roli v diagnostice traumat při léčbě rakoviny. Podíváme se na zastaralé, současné moderní i experimentální metody léčby, zhodotíme jejich problémy a přednosti a pokusíme se radioaktivitě zlepšit renomé. To vše s notnou dávkou středně nekvalitního humoru.

Jak může evoluce stvořit něco tak hloupého jako je můj kamarád Jaroslav? Proč se bojíme pavouků? Proč se nemůžeme množit nepohlavně? Proč se nám líbí výhledy do krajiny? Proč mají ženy špatný vkus na muže? Tyto a mnohé další otázky budou zodpovězeny v přednášce, kde si ukážeme jak v přírodě funguje evoluce a také jakým způsobem jsme pod evolučními tlaky i v dnešní době. Probereme základní nástroje se kterými evoluce pracuje a konečně tak zjistíte co je to doopravdy mutace. (O opicích ani původu člověka mluvit nebudeme)

Cílem přednášky bude seznámit studenty s problematikou doručení léčiv, a přiblížit vhodné nástroje využívané ve výzkumu a konstrukci proléčiv. Proléčiva se připravují chemickou modifikací běžných léčiv, či jiných vybraných látek za účelem alterace jejich farmakokinetických vlastností léčiv a snížení nežádoucích efektů na hostitele (tzv. off-target efektů). Přednáška uvede posluchače do tématu tzv. self-immolativních spojek. Self-immolativní spojky jsou chemickými konstrukty, které podléhají řízené defragmentaci při vhodém stimulu. Tako jejich unikátní vlastnost se využívá v konstrukci proléčiv při vyloučení aktivní látky z proléčiva. Dále budou zmíněny konkrétní aplikace a příklady z výzkumu těchto látek na Univerzitě Karlově.

Cílem přednášky bude seznámit studenty s problematikou doručení léčiv, a přiblížit vhodné nástroje využívané ve výzkumu a konstrukci proléčiv. Proléčiva se připravují chemickou modifikací běžných léčiv, či jiných vybraných látek za účelem alterace jejich farmakokinetických vlastností léčiv a snížení nežádoucích efektů na hostitele (tzv. off-target efektů). Přednáška uvede posluchače do tématu tzv. self-immolativních spojek. Self-immolativní spojky jsou chemickými konstrukty, které podléhají řízené defragmentaci při vhodém stimulu. Tako jejich unikátní vlastnost se využívá v konstrukci proléčiv při vyloučení aktivní látky z proléčiva. Dále budou zmíněny konkrétní aplikace a příklady z výzkumu těchto látek na Univerzitě Karlově.

V roce 2000 bylo zveřejněno sedm matematických problémů, tzv. Millenium Prize Problems, za jejichž řešení bylo nabídnuto milion dolarů. Tyto problémy se rychle vžily jako neoficiální program pro matematiku 21. století. V přednášce se pokusím vysvětlit středoškolským jazykem, co je podstatou (některých z) těchto problémů a proč matematici považují za důležíté se těmito otázkami zabývat.

Vše, co jste chtěli vědět o černých dírách v astrofyzice a báli jste se zeptat.