• slider
  • slider
  • slider
  • slider
  • slider
  • slider
  • slider
  • slider

Už se u nás stalo tradicí, že se v době adventu scházíme na prvním setkání s vědci různých oborů. Po online setkáních se nám konečně podařilo rozbalit vánoční balíčky přímo a už se těšíme na letní nadílku.

Program Zimní den vědců GChD 2022/23

Eliška Farová (FF UK): Kalhoty, urna a traktor: Ženská emancipace ve 20. století
Anotace: Přednáška se bude zabývat ženskou emancipací ve 20. století se zaměřením na československé území, s přesahem do světových dějin a událostí. Kromě základního úvodu do problematiky součástí přednášky bude i seznámení s některými českými osobnostmi – feministkami a ženami, které byly součástí ženského hnutí. Zvláštní důraz pak bude kladen na poválečné období státního socialismu, které se vyznačovalo svou specifickou charakteristikou. Přednáška bude zakončena diskuzí.

Martin Rmoutil (MFF UK): Jak postavit matematické poznání na neotřesitelné základy
Anotace: Matematiku přímo či nepřímo používá každý moderní člověk a lze bez obav prohlásit, že ji v nějakém (třeba jen zcela základním) smyslu používala drtivá většina všech lidí, co kdy žili. Víra v její funkčnost a užitečnost je podložena každodenní zkušeností každého, kdo je ochoten trochu přemýšlet. I když odhlédneme od vysoce komplikovaných a různorodých větví matematiky s důležitými aplikacemi ve vědě, víme přece, že pokud nás v obchodě ošidili, je na vině lidský faktor, nikoliv matematika. Jinak řečeno věříme, že počítáme-li "správně", nemůžeme se nedobrat správného výsledku. Je ale tato pevně v nás zakořeněná víra opodstatněná? Abychom se mohli pokusit o odpověď, musíme se zamyslet nad tím, co to je matematika (čímž nepřímo vysvětlíme význam spojení "počítat správně") a jaký má vztah ke světu. Nečekejte úplné řešení; odpovědi na tyto (a související) otázky se vyvíjely celá tisíciletí a je dobře možné, že se budou vyvíjet i v budoucnosti. Nicméně to, co lze o věci říci už nyní, vás nejspíše dost překvapí.

Petr Šípek (PřF UK): Člověka a diverzita hmyzu: význam a ochrana
Anotace: Vzájemné interakce člověka a hmyzu jsou daleko složitější a komplikovanější než si běžně umíme představit, přednáška popisuje jakým způsobem hmyz ovlivňuje lidstvo, co mu poskytuje a co mu krade, zabývá se i ochranou biodiversity hmyzu.

Andrej Farkaš (MFF UK): Dotkněte se fyziky
Anotace: Studenti z Matematicko-Fyzikální fakulty UK si pro vás připravili pásmo fyzikálních pokusů. Budete si moci ošahat a okoukat zajímavé fyzikální jevy, ať už při nízkých teplotách, nebo s magnetizmem či světlem. Možná bude i zmrzka ;)
Pokusy pro vás připravili studenti z Optického spolku Matfyzu.

Rudolf Rosa (MFF UK): AI: Když robot píše hru
Anotace: Do Švandova divadla můžete zajít na představení "AI: Když robot píše hru". Herci jsou lidští, ale 90% scénáře vygeneroval náš nástroj THEaiTRobot. Jak to udělal? A povedlo se mu to? Dozvíte se, jak funguje jazykový model GPT-2 a jak jsme ho upravili pro generování divadelních her. Uvidíte ukázku z divadelní hry. A dostanete příležitost si sami vygenerovat vlastní divadelní scénář.

Pavel Malý (MFF UK): Solární nanotechnologie rostlin
Anotace: Fotosyntéza, proces ve kterém organismy jako rostliny a řasy získávají životní energii ze slunce, poskytuje v důsledku energii pro prakticky všechen život na zemi. Zajímavé je, že její první kroky dosahují prakticky 100% účinnosti v tom smyslu, že každý zachycený sluneční foton je použit k tvorbě náboje, který pak může pohánět fotochemické procesy. Pro záchyt fotonů vyrábějí fotosyntetické organismy důmyslné antény složené z bílkovin a barviv. Jak tyto antény fungují? Jak můžou být stabilní při svých nanoskopických rozměrech v neuspořádaném, dynamickém prostředí živých buněk? Přenáši se v nich energie zachyceného světla jako částice, nebo jako vlna? Můžeme se od fotosyntézy poučit při výrobě účinných solárních článků? Na tyto otázky hledáme odpovědi s pomocí mikroskopu a velmi krátkých laserových pulzů.

Daniel Dupkala (MFF UK): Stopárov sprievodca exoplanétami
Anotace: Exoplanéty tvoria jednu z hlavných tém, ktorými sa dnešná astronómia venuje. Ako sa však medzi nimi zorientovať? Na prednáške si rozoberieme základy tejto témy - kde sa exoplanéty nachádzajú, ako ich hľadať, na ktorých je možné pristáť a ktorá z nich má cenu Nobelovky.

Jan Gocník (MFF UK): Kyberzločin aneb krádež burgeru
Anotace: Všichni asi známe scény ze seriálů kde se prolamují firewally zuřivým psaním zeleného textu. Co ale dělá opravdový etický hacker? Jak se testuje zabezpečení bankovních institucí? A jak pomocí kybernetického útoku ukrást burger? Přednáší Jan Gocník, Etický hacker ze společnosti DCIT, který už přes 5 let pomáhá firmám zabezpečit jejich systémy pomocí penetračních testů. P.S.: kapuce výhodou.

Ivan Kašík (UFE) : Optická vlákna, lasery a sensory v dnešní společnosti
Anotace: Optická vlákna, která známe z každodenního života, nemusí sloužit jen v
telekomunikacích. Vláknové lasery a zesilovače, které jsou založeny na speciálních optických vláknech, jsou alternativou ke klasickým laserům. Předností je nejen mobilita a flexibilita takového uspořádání, ale také možnost dosažení velkých výkonů soustředěných do malého prostoru. Podobně je tomu tak i případě optických vláknových sensorů. Jak se speciální vlákna pro vláknové lasery a sensory připravují, čím vším je lze dopovat a k čemu se používají se posluchači mohou dozvědět v průběhu přednášky. V závěru bude ukázáno několik zajímavých aplikací.

Petr Chvosta (MFF UK): Eureka,
Anotace: aneb jak vznikají průlomové myšlenky.

Jiří Hermann (PřF UK): Rostlinné (ne)smysly
Anotace: Přemýšleli jste někdy, zda dokáží rostliny vidět, cítit, reagovat, pohybovat se, vnímat, nebo i myslet? Kde přesně v evoluci bylo rozhodnuto, že budou jen tak někde postávat a pozorovat okolí? Čím konkrétně se vlastně tak liší od nás, a co máme naopak společného? Jsou to skutečně jen individua, nebo bytosti, žijící v sociálním propojení s ostatními? V této přednášce společně zkusíme zapřemýšlet nad tím, zda jsou rostliny úžasné, sofistikované a inteligentní bytosti, nebo zda jsou opravdu jen bazální úrovní života, tak, jak je povětšinou vnímali naši předkové (neočekávejte jasné závěry).

Jakub Izdný (FF UK): Svatá Ludmila – nové objevy, nové souvislosti…
Anotace: Kněžnu Ludmilu, známější dnes jako svatou Ludmilu jsme před nedávnem připomínali jako mučednici, od jejíž vraždy uplynulo 1100 let. Jako historická postava se objevila u počátků českého státu a českého křesťanství. Přestože raný středověk je obdobím z historikova pohledu důkladně probádaným, přesto nám moderní výzkum může přinést řadu nových a zajímavých informací o Ludmile i o její době. Na pokusu sestavit biografii ženy, která se přičinila o vybudování moci prvních Přemyslovců, můžeme ukázat, jak vypadá práce moderního historika, který do svého bádání zapojuje řadu dalších oborů a snaží se klást pramenům nové, neotřelé otázky.