• slider
  • slider
  • slider
  • slider
  • slider
  • slider
  • slider
  • slider
  • slider

Zimní den s vědci 22/23

Vědci zima

 

Přednáška se bude zabývat ženskou emancipací ve 20. století se zaměřením na československé území, s přesahem do světových dějin a událostí. Kromě základního úvodu do problematiky součástí přednášky bude i seznámení s některými českými osobnostmi – feministkami a ženami, které byly součástí ženského hnutí. Zvláštní důraz pak bude kladen na poválečné období státního socialismu, které se vyznačovalo svou specifickou charakteristikou. Přednáška bude zakončena diskuzí.

Fotosyntéza, proces ve kterém organismy jako rostliny a řasy získávají životní energii ze slunce, poskytuje v důsledku energii pro prakticky všechen život na zemi. Zajímavé je, že její první kroky dosahují prakticky 100% účinnosti v tom smyslu, že každý zachycený sluneční foton je použit k tvorbě náboje, který pak může pohánět fotochemické procesy. Pro záchyt fotonů vyrábějí fotosyntetické organismy důmyslné antény složené z bílkovin a barviv. Jak tyto antény fungují? Jak můžou být stabilní při svých nanoskopických rozměrech v neuspořádaném, dynamickém prostředí živých buněk? Přenáši se v nich energie zachyceného světla jako částice, nebo jako vlna? Můžeme se od fotosyntézy poučit při výrobě účinných solárních článků? Na tyto otázky hledáme odpovědi s pomocí mikroskopu a velmi krátkých laserových pulzů.

aneb jak vznikají myšlenky.

Přemýšleli jste někdy, zda dokáží rostliny vidět, cítit, reagovat, pohybovat se, vnímat, nebo i myslet? Kde přesně v evoluci bylo rozhodnuto, že budou jen tak někde postávat a pozorovat okolí? Čím konkrétně se vlastně tak liší od nás, a co máme naopak společného? Jsou to skutečně jen individua, nebo bytosti, žijící v sociálním propojení s ostatními? V této přednášce společně zkusíme zapřemýšlet nad tím, zda jsou rostliny úžasné, sofistikované a inteligentní bytosti, nebo zda jsou opravdu jen bazální úrovní života, tak, jak je povětšinou vnímali naši předkové (neočekávejte jasné závěry).

Vzájemné interakce člověka a hmyzu jsou daleko složitější a komplikovanější než si běžně umíme představit, přednáška popisuje jakým způsobem hmyz ovlivňuje lidstvo, co mu poskytuje a co mu krade, zabývá se i ochranou biodiversity hmyzu.

Optická vlákna, která známe z každodenního života, nemusí sloužit jen v telekomunikacích. Vláknové lasery a zesilovače, které jsou založeny na speciálních optických vláknech, jsou alternativou ke klasickým laserům. Předností je nejen mobilita a flexibilita takového uspořádání, ale také možnost dosažení velkých výkonů soustředěných do malého prostoru. Podobně je tomu tak i případě optických vláknových sensorů. Jak se speciální vlákna pro vláknové lasery a sensory připravují, čím vším je lze dopovat a k čemu se používají se posluchači mohou dozvědět v průběhu přednášky. V závěru bude ukázáno několik zajímavých aplikací.

Kněžnu Ludmilu, známější dnes jako svatou Ludmilu jsme před nedávnem připomínali jako mučednici, od jejíž vraždy uplynulo 1100 let. Jako historická postava se objevila u počátků českého státu a českého křesťanství. Přestože raný středověk je obdobím z historikova pohledu důkladně probádaným, přesto nám moderní výzkum může přinést řadu nových a zajímavých informací o Ludmile i o její době. Na pokusu sestavit biografii ženy, která se přičinila o vybudování moci prvních Přemyslovců, můžeme ukázat, jak vypadá práce moderního historika, který do svého bádání zapojuje řadu dalších oborů a snaží se klást pramenům nové, neotřelé otázky.

Do Švandova divadla můžete zajít na představení "AI: Když robot píše hru". Herci jsou lidští, ale 90% scénáře vygeneroval náš nástroj THEaiTRobot. Jak to udělal? A povedlo se mu to? Dozvíte se, jak funguje jazykový model GPT-2 a jak jsme ho upravili pro generování divadelních her. Uvidíte ukázku z divadelní hry. A dostanete příležitost si sami vygenerovat vlastní divadelní scénář.

Studenti z Matematicko-Fyzikální fakulty UK si pro vás připravili pásmo fyzikálních pokusů. Budete si moci ošahat a okoukat zajímavé fyzikální jevy, ať už při nízkých teplotách, nebo s magnetizmem či světlem. Možná bude i zmrzka ;) Pokusy pro vás připravili studenti z Optického spolku Matfyzu.

Matematiku přímo či nepřímo používá každý moderní člověk a lze bez obav prohlásit, že ji v nějakém (třeba jen zcela základním) smyslu používala drtivá většina všech lidí, co kdy žili. Víra v její funkčnost a užitečnost je podložena každodenní zkušeností každého, kdo je ochoten trochu přemýšlet. I když odhlédneme od vysoce komplikovaných a různorodých větví matematiky s důležitými aplikacemi ve vědě, víme přece, že pokud nás v obchodě ošidili, je na vině lidský faktor, nikoliv matematika. Jinak řečeno věříme, že počítáme-li "správně", nemůžeme se nedobrat správného výsledku. Je ale tato pevně v nás zakořeněná víra opodstatněná? Abychom se mohli pokusit o odpověď, musíme se zamyslet nad tím, co to je matematika (čímž nepřímo vysvětlíme význam spojení "počítat správně") a jaký má vztah ke světu. Nečekejte úplné řešení; odpovědi na tyto (a související) otázky se vyvíjely celá tisíciletí a je dobře možné, že se budou vyvíjet i v budoucnosti. Nicméně to, co lze o věci říci už nyní, vás nejspíše dost překvapí.

Exoplanéty tvoria jednu z hlavných tém, ktorými sa dnešná astronómia venuje. Ako sa však medzi nimi zorientovať? Na prednáške si rozoberieme základy tejto témy - kde sa exoplanéty nachádzajú, ako ich hľadať, na ktorých je možné pristáť a ktorá z nich má cenu Nobelovky.

Všichni asi známe scény ze seriálů kde se prolamují firewally zuřivým psaním zeleného textu. Co ale dělá opravdový etický hacker? Jak se testuje zabezpečení bankovních institucí? A jak pomocí kybernetického útoku ukrást burger? Přednáší Jan Gocník, etický hacker ze společnosti DCIT, který už přes 5 let pomáhá firmám zabezpečit jejich systémy pomocí penetračních testů. P.S.: kapuce výhodou.