Mezigenerační setkání na téma český protinacistický odboj a nucené práce zní dost nudně, ale kdybyste dne 16. května (v době maturit) nahlédli do posluchárny fyziky, byli byste ohromeni.
Ne tím, že byla plná, zaplněná žáky 4. a 5. J do posledního místečka, ale že tam bylo ticho jako v kostele. Za katedrou seděla drobná stařenka, či spíše dáma vyššího věku, která již tišším hlasem vyprávěla o svých životních osudech za 2. světové války.
Paní Jarmila Pláteníková (nar. 2. 8. 1924), rozená Hubínková, se rozpovídala o své rodině a studiích v Českých Budějovicích, kde se již na počátku války zapojila do odboje proti nacistům coby spojka, o následných nucených pracích v Němci obsazeném polském pohraničí, návratu do Čech a věznění gestapem.
Za toto výjimečné setkání musíme poděkovat nejen paní Jarmile, ale i společnosti Živá paměť a paní Viole Jakschové, díky nimž stále ještě existuje možnost, jak nahlédnout do paměti těch, kteří „TO“ zažili.